Poplach
(A.M. Almela/Aneta Langerová)
Někdy probouzím se v tmách
za tónů známé melodie
srdce buí na poplach
rozhlíím se ale není vidět
Rrychlostí světla se blíí
vzduchem roznáené
pampeliek chmýří
z mého snu
Po loukách vítr srdce mé jak chmýří roznáí
kdy fouká ze severních stran
due má vzhůru letí slunci blí
aspoň na malou chvíli
podzimem ztrácím sebe
tak kousek nebe si na chvíli vzít
snadno se dolů klesá v hlubinách černého lesa
chycená do pavučin
U týden pod peřinou
dýchám vzduch co v dlaních skrývám
hlídám poslední kout
co z tajných míst mi jetě zbývá.
