Hledám, Mířím, Netuím
(A.M. Almela/Aneta Langerová)
Ve vteřinách dnů se ztrácím
z dohledu reálného pohledu
vracím se v zápětí zas mizím
lépe to nedovedu
mířím za křehkou eufórií
ne před ní tvář skryji
netuím zda na mě dnes čeká
jen ať se nepoleká
Přestávám psát mezi řádky začínám na bílý list
slůvka po papíru tančí přestávám je po sobě číst
Pod lampou mizí strachu stín
co není mi cizí vdy jenom můj byl
znám ho líp ne slova
která mi z úst vychází
pod lampou sklízí bílý list
slova známá i cizí nezvládám
je číst rychle pi
ne zavře se brána do neznáma
U mě nic nenapadá teď chvíli
slova chtějí být sama
jak tíha dolů padám
gravitační silou přitahována
hledám si cestu jinou
do neznáma.
