Vzpomínka
(Aneta Langerová)
znám pár míst z nich tají se mi dech
a buď si jist e pro ně místo v srdci nenajde
člověk na čas ztratí i to poslední co má
a k modlitbám se vrátí a mu bude zpívat tma
no tak hudbo hraj ať tu nejsem sama
jen já a tma jen já a tma bolavá
plamen zhasíná
v nás dál u není
nezbyla nám síla
jsme poraení
do prázdných láhví od vína
dám krátké psaní
jak příběh končí jak začínal
u nic nezměním
na okenní rám smutek uléhá jak dlouho chce tu spát
na okenní rám smutek uléhá
vytrený list z paměti
nikdy nečíst zpátky nelepit
nebylo by tání bez zimy
a v modlitbách mých přání
spatřit oči máminy
no tak hudbo hraj jak hrávala mi ona
ne nastala tma nastala tma bolavá
vzpomínkou oívá
u nic nezměním
v edé síni zpěv doznívá
nikdo tu není
jen v prázdné láhvi od vína
dál skryté je psaní
jak příběh končí jak začínal
u nikdo neví
na okenní rám smutek uléhá jak dlouho chce tu spát
na okenní rám smutek uléhá a já ho kolíbám