Dokola
(Aneta Langerová)
jak je to moný
co se to stalo
e srdce mé mlčí
o naich nadějích
jak je to moný
tolik lásky nás to stálo
a přece přily slzy
unesly nás v peřejích
jak je to moný
snad se mi to jen zdálo
a ráno čeká
na mé probuzení
jsme dva nevinní
na útěku
co překračují
jednu dlouhou řeku
co teče dokola dokola dokola
kolem nás a není cesty zpět
dokola dokola dokola
jednou milovat podruhé nenávidět
dokola dokola dokola
kdy lásce dojdou slova přestane působit
dokola dokola dokola
je uměním na světě ít
řeka smutku
a nenávisti
nikdo nás
najednou nejistí
před utonutím
ztracením se
před uklouznutím
na kluzké římse
jsme tu sami
oputění
světem zmatení
bez znamení
rozpůlení
na dvě osoby v těle
do slova
do písmene
dokola dokola dokola
kolem nás a není cesty zpět
dokola dokola dokola
jednou milovat podruhé nenávidět
dokola dokola dokola
kdy lásce dojdou slova přestane působit
dokola dokola dokola
je uměním na světě ít
dokola dokola dokola
lá lá lá lá lá